Můj BLOG

Ťukáte si na čelo? V pořádku. Hlavně mi nepište, že jsem debilní kráva, stará idiotka, že se vám ze mě chce zvracet a že jsem Ludolfovo číslo na čtyři písmena. Promiňte, na víc urážek, které mi uštědřili duševní mrzáci (určitý druh chlapů) na sociálních sítích, si už zrovna nevzpomenu...

Jak to vnímáte vy? Máte mezi věčnou polemikou a hádkami na sociálních sítích vůbec čas si uvědomit, co vše v našich duších zanechala uplynulá doba?Cítíte se psychicky v pohodě nebo jste za tu dobu zestárli o několik desetiletí a přestal vás bavit život?

Letos to spolu táhneme už dvaadvacet let. Nepotrpíme si na Valentýna a jiné okázalosti, ne snad proto, že z každého svátku těží hlavně obchodníci. Nemáme jim to za zlé, vždyť každý někde hledá své zisky. Mnozí hanebně za cenu lidského zdraví. Valentýna prostě slavíme.

Safra, za pár dnů jsou tady zase moje narozeniny. Letos hodny symboliky naprostého selhání ve škole a opakování ročníku. Takové známky na vysvědčení bych vážně mít nechtěla. Ty dvě číslice se nedají přečíst ani v opačném pořadí, že by si člověk trochu polepšil. Co s tím? Ani na dresu by se ta dvě zpropadená čísla nevyjímala, žádný slavný sportovec...

Píšeme čím dál tím víc na počítačích, laptopech, tabletech... S láskou se kochám verši psanými rukou mistrů básníků. Nedalo mi to a musela jsem je následovat, i když jejich věhlasu mé verše zdaleka nedosahují. Přesto mají cosi naléhavého sdělit...

Tuhle jsem házela do kotelny dřevo na zátop. Manžel ho předloni v létě pěkně naštípal, teď nás krásně zahřeje. Šetříme jako většina z nás a čelíme nehoráznému navýšení cen energií. Zajímavé je, že před dvěma roky jsem četla na tohle téma různé články. Stálo v nich, že vlády uměle vytvoří nedostatek komodit, aby lidé měli existenční obavy. Kdo...

Už před dvěma léty jsem napsala status na cenzorském Facebooku, že nás blbost zabije dříve než samotný virus. Byla jsem za to vyhozena ze zaměstnání. Horlivý donašeč zafungoval přímo bezchybně. Doufám, že mu i po dvou létech chutná jíst a cítí se spokojen. On se i ten covid tehdy hodil, našel se totiž důvod mě odstranit, protože jsem viděla...

Bývají dny, kdy člověka absolutně ochromí, taky ohromí a nekonečně fascinují zákonitosti života a smrti. Potkáváme lidi, kteří jen tak projdou naším životem a nezanechají v něm žádnou stopu. Potkáváme taky lidi, kteří nás na první pohled hned neosloví, ale potom zjistíte, že jsou nekonečným obohacením vašeho života.

Rodiče mi umřeli měsíc po sobě. Je to už deset let. Táta odešel 5.12.2011, když začal padat první sníh a Mikuláš s andělem a čerty se divili, proč jim otvírám a po tvářích se mi koulí slzy. Nejmladší dceři byly tři roky a recitovala jim básničku, aby ji neodnesl čert. Ptala se, jestli si dědu odnesli andělé a já...

Před šesti lety jsem naší Klárce koupila za třicet korun morčátko Kiky. Byla krásná, pruhovaná jako podkolenka. Chlap jich měl plné plastové krabice, umíraly po houfech. Vybral jich několik a hodil je do kbelíku se slovy, že už to nerozchodí. Pěstoval je na krmení dravců. Při mém odchodu se mě ještě zeptal, jestli chci zaříznout husu. Měla jsem...